Kačí / My Cooking Diary

banh—mi—ba Blog, Humans of banh—mi—ba

„Na vietnamské kuchyni mě nejvíc baví, že je vyvážená a lehce stravitelná,“ říká Kačí – My cooking diary

Procestovala jsi celý Vietnam, o kterém jsi napsala i deník na svém blogu, co ti tam chutnalo nejvíce?

V každé části Vietnamu mi chutnalo něco. Z Hanoje mám největší vzpomínky na nejlepší bun cha. Ale kdybych si měla vybrat nejlepší jídlo z celého Vietnamu, tak to bude určitě cao lầu z Hội Anu. Nikde jinde na světě se to nedělá, takže je to takový důvod tam jet. Takže bych se tam určitě vrátila už jenom kvůli tomuhle.

Kam by ses chtěla vrátit, až tam pojedeš příště?

Delta Mekongu byla krásná. Chtěla bych navštívit místní trhy na vodě ještě jednou, protože my jsme to moc nevychytali a přijeli tam odpoledne a už to nebylo takové. A celkově…mně se hrozně líbilo, když jsme projezdili střed Vietnamu na motorce, v Sapě, kde jsme přespávali u národnostní menšiny H’Mong. Na Vietnamu se mi líbí, že se v každé části dá dělat něco jiného, dá se tam ochutnat něco jiného. Celá země je různorodá i co se týče přírody.

Dokázala by sis představit žít ve Vietnamu?

Žít asi ne. Je tam na mě pomalé životní tempo. Jsem docela akční člověk, potřebuju dělat pořád něco nového a jiného. Ve Vietnamu tak nějak všechno plyne samo, teda aspoň tak to na mě působilo. V Hanoji jsem třeba ráno šla podél jezera a všichni tam cvičili a protahovali se. Každý den stejní lidé. Je to tam hrozně uvolněné. Tahle část kultury se mi líbí, ale na jiné věci bych si těžko zvykala. Takže na cestování super, ale na život asi ne. Já bych vlastně nechtěla žít někde jinde než v Čechách. Ale na rok bych si třeba dokázala představit život na Bali. Hrozně mě to tam nabíjelo energií.

Vaříš vietnamská jídla?

Pokoušela jsem se o to, ale mám pocit, že to stejně nebude dobrý jako, když si na to zajdu. Také je to dost pracné. Je třeba hodně surovin, místa. Mám pocit, že si vietnamské jídlo víc vychutnám, když si na něj zajdu do svojí oblíbený restaurace, než když si ho udělám sama doma.

Jaká kuchyně ti nejvíce chutná?

Asi ta asijská, i když je to široký pojem. Protože jsou to většinou nudle a maso a vždycky je k tomu kupa zeleniny. Je to dost okořeněné a lehce stravitelné. Právě vietnamská kuchyně mi chutná, protože mi přijde velmi vyvážená. Obsahuje hodně bylinek, zeleniny a rýžových nudlí. Pak je tam i tučné maso, ale to všechno naše tělo v rozumné míře potřebuje. Vietnamci se pak například dožívají vyššího věku a jsou celkově zdravější. Všimla jsem si toho ve Vietnamu úplně všude. Ke každému jídlu tam člověk dostane bylinky nebo salát. Což my to tady takhle vůbec nemáme.

Jsi blogerkou roku 2016, co to pro tebe znamená?

Neznamená to pro mě nic konkrétního. Jsem ráda, že to lidi baví. Volili mě čtenáři, žádná porota, takže pro mě je to hezká zpětná vazba. Že to dělám asi zajímavě a bylo by dobré to udržet v téhle vlně, ve které to dělám, aby to lidi bavilo dál.

Čím si myslíš, že se lišíš od ostatních food blogerek?

Asi tím, že to dělám zdravě s rozumem. Snažím se lidi inspirovat ke zdravějšímu životnímu stylu, ale rozumně. Žádný extrém pro mě není ideální. Nemám moc ráda extrémně zdravý životní styl a nedělá mi dobře ani taková ta klasická těžší kuchyně, takže jsem pro čtenáře myslím taková mezi. Snažím se prostě žít zdravě, ale nehrotit to. Taky se možná liším tím, že hodně natáčím Insta stories. To dělá pořád málo food blogerů a je to škoda. Člověk tím má větší kontakt s lidmi a je pro ně více osobní.

Živíš se blogováním, nebo si vyděláváš ještě jinak?

Více méně mě živí blogování. Samozřejmě to jsou komerční spolupráce, které mě živí. Snažím se jich brát ale co nejméně, abych ten blog nezasytila. Když už pak jdu do nějaké kampaně, tak chci, aby byla zpracovaná po mém, protože moji čtenáři chtějí číst můj obsah. Aby dostali to, kvůli čemu mě sledují.

Co jinak děláš, když nevaříš a nebloguješ?

Píšu svoji kuchařku, kterou si vydávám sama. Měla by vyjít na podzim 2017. Bude tam půlka nových a půlka starších receptů z blogu. Jinak ráda čtu, cestuju a poznávám něco nového. Teď třeba odlétáme na měsíc do Japonska.

Jaké máš zkušenosti s jinými vietnamskými restauracemi/bistry v Čechách?

Oblíbila jsem si jen pár bister, takže chodím na stejná místa furt dokola. V každém bistru mám jedno nejoblíbenější jídlo, na které se tam přímo vracím. Nejradši jezdím do Sapy, kde si dávám phở cuốn.

Jak často jezdíš do Sapy?

Mám to docela daleko, takže bohužel jen jednou za měsíc. Chodím tam nejen na jídlo, ale i na nákupy surovin na vaření.

Kdy jsi BMB ochutnala poprvé?

Na Jiříku na festivalu Zažij Vietnam. Měla jsem tam bagetu a pak jsem šla hned, jak jsem se dozvěděla, že se otevřelo bistro v Rybné. Tam byl ten zážitek mnohem lepší a od té doby tam chodím celkem pravidelně.

Co ti tady chutná nejvíce?

Bún bò nam bộ. Ta zálivka mi tady chutná nejvíc. Hovězí maso je tady šťavnaté a čerstvé. A všeho je hodně. V závěsu jsou hned bagety. Nejčastěji si dávám hovězí se středně chilli.

Čím si myslíš, že se BMB liší od ostatních vietnamských bister, které jsou téměř na každém rohu?

Mně se líbí, že je to moderně udělané. Všichni jsme právě zvyklí na typický design vietnamských restaurací. A BMB má právě ten moderní styl, díky kterému sem přijde daleko širší cílová skupina. Na mě to působí dobře, jde to s dobou.

Web: My Cooking Diary | Instagram – Mycookingdiary.cz

 

pošli to dál